Ondra měl peníze jen v GTA. Teď se koupe v milionech

V dětství nevybočoval z průměru
Ondra se v dětství nelišil od svých vrstevníků. Měl slušný prospěch, věnoval se fotbalu, v létě měl brigády a studoval informační technologie na střední průmyslové škole. Tak jako většina jeho kamarádů i Ondra pravidelně trávil mnoho času hraním počítačových her a střední škola pro něj byla spíše nutným zlem. Přesto se rozhodl ve studiu informačních technologií pokračovat na vysoké škole v Praze. U počítače ostatně trávil hodně času, do práce se mu ještě nechtělo, přišlo mu to tedy jako logická volba. Těšil se navíc na život v Praze bez rodičů.

Na vysoké se střetl s realitou
Zatímco střední školu Ondra dokázal bez větších problémů vystudovat i přes své další aktivity – fotbal, počítač a víkendové akce –, kterým se věnoval naplno, na vysoké začal mít se studiem problémy. První semestr pokračoval v navyklém „středoškolském“ tempu a ve zkouškovém období se mu jeho laxnost sečetla. Velkou část předmětů musel opakovat a jeho inženýrské plány dostaly zásadní trhliny. Tento trend již nedokázal zvrátit a s vysokou školou se musel rozloučit již na konci druhého semestru.
Rozhodl se, že znovu studovat nebude, ale pražský život nechtěl opustit. Rodiče mu však dali jasně najevo, že nehodlá-li studovat, finanční podpora z jejich strany okamžitě končí. Ondra poprvé v životě čelil realitě. Stal se z něj nezaměstnaný absolvent střední školy bez praxe, bez úspor a hlavně bez práce. Ztratil navíc i nárok na kolejní ubytování a nové ještě ani nezačal hledat.

Ondrova cesta k milionům
Jak je možné, že je na tom takhle? Ve FIFA je neporazitelný, v GTA má miliony. Realita je přitom taková, že nehraje ani okresní přebor a již ve dvaceti letech jeho situaci musí řešit rychlá půjčka na nájem, jinak bude během několika dnů bez domova. Zjistil, že realita je počítačovým hrám na hony vzdálená a milionářem se člověk nestává přes noc tím, že se naučí využít skrytý glitch.

Našel si proto práci IT technika v menší firmě. Protože se osvědčil, po zkušební době dostal vyšší plat a mohl splatit půjčky. A zlepšovala se i jeho finanční gramotnost – zjistil, jak důležité je spořit a investovat. Také se více staral o své zdraví a postupně omezil i počítačové hry. Protože bral práci svědomitě, po dvou letech byl povýšen. Pro další růst si ale musel doplnit vzdělání. Ondra se tak dokonce vrátil na vysokou, kterou úspěšně dostudoval při práci.

Díky tomu zjistil, že když při střední dokázal hrát hry a při práci studovat, možná dokáže i další věci. Začal proto při zaměstnání podnikat. Vyvíjel firmám na zakázku specializovaný software nejprve jako živnostník. Zakázky ale rychle přibývaly a Ondra opustil zaměstnání a věnoval se byznysu naplno. Po patnácti letech svou firmu o 30 zaměstnancích prodal za částku v řádu desítek milionů korun a nyní si krátce po čtyřicítce užívá zaslouženého předčasného důchodu, občas si i dnes zahraje na počítači starou dobrou klasiku. A co vzkazuje současným školákům? Ať svědomitě rozvíjejí svůj talent a neustále se učí novým věcem. A ať klidně hrají hry na PC. Musí ale počítat s tím, že v realitě se výsledky práce dostaví až po mnoha a mnoha letech.